přechod hlavního hřebenu VT srpen 2007
Pokus o přechod hlavního hřebene VT směr Hladké sedlo - Kopské sedlo.
4.8. - 6.8.2007 roznáška zásob do Sedielka a Železné brány. 7.8. - 9.8.2007 nástup a přerušení, to vše z chaty pod Rysy.
7.8.2007 odchod z chaty v 4.30, příchod ke Kobylímu pliesku v 10:30 hod. První Bouřka "Johana" od 11.00 hod strávena v bivaku pod kamenem. Nástup na hřeben ve 13.00. Po nástupu do Hladkého sedla a překonání Hladkého se vykvetla z Polska "Aranka". Spěšný sestup přímo dolu k pliesku a pod kamen. Jsme v suchu, když duní obloha a kroupy bubnují. Spíme na trávě.
8.8.2007 má Dračí Kamzík narozeniny. Úžasný ten den. V 7.00 nastupujeme přímo na hřeben od Kobylího plieska. Labůžo. 10 m kolmý výšvih z Chalubiňského brány odjistíme, batoh taháme traxionem a asi dobře děláme. Valíme až k Druhému Mnichu. V Polsku to je opravdová horská krása. Na Mnicha, stawy i doliny je boží pohled. U Stawku je kouzelně. Mnicha sice podejdeme, ale obídek si v Polsku uvaříme. Vylezeme do štrbiny pod Druhým Mnichem. Krok po kroku podle Kroutila vzlínáme vzhůru. Schyluje se k bouřce. Začíná pršet v čase, kdy se prvolezec dostane do lehkého terénu nad výšvih. Přestává v momentě, kdy oslavenec nastupuje. Napěchovaná obloha se začíná rozpadat. Jupíííí. Kličkujeme hřebenem Čubriny. Ano, existuje kolmá tráva. Vrchol je tu, ale stíny se začínají dloužit. Sestoupíme do Hincova sedla, prohlédneme očurávací cestu kolem Mengusáků i bezva ohrádku pro bivak. Rozhodneme se pro nocleh v dolině, počasí je nejisté. Slanění v dolní části setupu ze štandu ze dvou spitů nám připomíná držku na Německý žebřík v letošní zimě. Mít sekáč na železo, urazíme ty petzlovské šróby i plakety jako když gofové míčky odpálíš. Mokré plotny a volné šutry nás naštvou až ve chvíli, kdy se rozstřelují kolem nás. Zatmělo. V kuželu bílého světla traverzujeme nekonečným kamenným mořem a smekáme se v šikmé mokré rávě. Nejprve chceme do Volovcova sedla a pod Volovkou do bivaku. Ve 22.00 nacházíme na prahu Hincova plesa super bivak. Vybalujeme krámy, vaříme, hltáme. Zhasneme čelovky a obdivujeme neuvěřiteleně jasné hvězdy lemované černými štíty. Ve 23.00 uléháme pod balvan, abychom se probudili do slunného rána. myslíme, že nastoupíme do Mengusovského sedla a přes Východný Mengusovký a Hincovu vežu popolezeme. Stoupeme bývalou zelenou. Mráček. Mrak. Kumul. Kumulusnimbus. Kumulynimby a černé latě. Otočka na podpatku a hybaj traverz pod Volovec a strmo hore kolem vybělených kostí lavinou roztroušeného kamzíka do Volovcova sedla. Dobře, že jsme v noci tudy nešli. Brzy bude šupec. Rychle dolu do kotlíku. Ahoj biváčku. Velikostí sic tak pro Pavouka, musí ukrýt dvě velká tělíčka. Zroucení s koleny nad hlavou hledíme na prskající kroupy a provazy vody. Bouřka "Gertruda" v 11.00. Blik a bum, brum, slurp. Teče nám po stropě za krk. Za tři hoďky se to rozpadá. Přejdeme pod Žabou vežou a večer sajeme tři kousky ke smažáku a pečeným brambůrkám.
Pravděpodobně nejlepší personál na horské chatě na světě opustíme hned po ránu poté, co stlačíme ničím neomezenou hromadu živin ze štědrého stolu. Na nebi se začíná pohyb, který již dobře umíme číst. Spěcháme do Kohůtiku, přes Lavici Vysoké, Dračí sedlo a hned do Zlomisk. Valíme po kamenech a uhybáme mírně doleva nahoru. Za 1 hod 50 minut jsme u Ledového plieska. Bácnem s batohy, starostlivě obhlédneme temnou oblohu a pádíme hore do Železné dolinky pro zásobu žrádla. To je radosti ze shledání s kafíčkem, konzervami, sladkým, kaší a polívkou. Tanec dolu po kamenech a pod kamen. Těžké kapky, hrom bum ďom, chrrr fííít, slurp. Bouřka "Pizda" je tu. Kroupy a hrom, máme dobrý dóm. Sakraáá. Co se to na nás valí z Končisté? Vykoukneme zvědavě a zíráme němě na šílené vodopády protínající masív stěny jako stříbrná smrt. "Tak tam bych být nechtěl". Zjistíme si předpověď na další tři dny. Nic se nezmění. Sestup. Škoda. Tedy končí celodenní námaha s 15 kg na zádech, hučení vaříku a polykání dobrůtek, lezeníčko a nádhené doliny, hřebeny a štíty. Válení v teple spacáku. Svištíci, kamzíci a ptáčci.
Zjistili jsme, co jí svišť. Viděli jsme, jak mu vypadnul z pusy ptáček.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Slávku, super článok a pekné fotky.
Napíš prosím tvoje tréningove dávky na 1 týždeň.
Ďakujem
Hore zdar
Mišo
Přemýšlení nad tím vším
(Rybí Drak, 29. 2. 2008 13:12)
Jsou dvě možnosti jak hřeben pořešit. Obě mají své logické opodstatnění. První je jít bez ničeho absolutně nalehko a přejít to nonstop bez možnosti zůstat nahoře a nebo úspěšně čelit horským problémům. Jde úžasný risk za cenu super obdivuhodného výkonu. Druhá cesta je mít s sebou vše potřebné pro dlouhodobý pobyt nahoře a vytrvale a houževnatě tam přebývat a vše si bohatě užívat. A no tak to je můj názor na věc přechodou hlavního hřebene. Tajemnství je pak najít správné proporce mezi vlastní horolezeckou schopností, a to zejména rychlostí, nosičskou zdatností, přizpůsobení se vrtochům počasí a udržení motivace k dokončení přechodu jako hlavního cíle celého podniku.
Hore zdar a trénujte pod širým nebem.
Slávek
popradská královská hřebenovka
(Rybí Drak, 14. 8. 2007 18:59)Nástup od Popradského plesa na hřeben, přes Kopky, Ťažký štít, Vysokou, Ganek, Růmanův, Zlobivou, Východnou železnou bránu, Končistou, Tupou a dolu k Popradskému plesu. Vypadá to na jeden až dva bivaky podle podmínek. Ideální by bylo přespat na chatě pod Rysy a druhý den to dokončit.
plán, výsledeky, vyhodnocení
(rybí drak, 14. 8. 2007 18:53)Plán a realita a hodnocení pokusu je v rubrice hlavní hřeben VT.
tréning
(Mišo, 27. 3. 2008 14:01)